Název

Iceland 12-19. srpen 2017 den 4

Popis

Už večer začalo pršet a ráno je zataženo, chvílemi mrholí. Chystáme se objet jezero Mývatn po jeho jižní straně. První zastávka je u kopce Vindbelgjarfjall (529 m), odkud je za pěkného počasí nádherný výhled na celou oblast jezera, která je více méně rovninatá. Při výstupu nahoru se mi ozvalo koleno, den před tím jsem si natáh' vazy, tak čekám asi ve třetině na Martina, který se škrábe až nahoru. Vlasta a Andrejka zůstali dole. Dále na jihu u stejnojmenné vesnice, se jdeme projít mezi pseudokrátery Skůtasđagígar. Vznikly asi před 2300 lety, kdy tu byla rozsáhlá bažina a nedaleké sopky sem vrhaly sopečné bomby, které v krajině vyhloubily nízké leč i přes 100 metrů široké krátery. Skalní lávové město Dimmuburgir vzniklo tak, že sem natekla asi 20 metrová vrstva lávy, která byla zase jinou lávou částečné rozpuštěna a odtekla spolu s ní. Zústaly tu jen kužely z pevnějsí a tvrdčí lávy. Já sem si pomalu prokulhal jednu z tras. Ostatní se vydali přes lávové pole k nedaleké kaldeře Hverfjall (462 m, průměr 1 000 m). Já mezitím jedu ke zlomu pevninských desek, které oddělují Evropu a Ameriku. Pod tímto zlomem jsou dvě jeskyně s jezírkem s teplou vodou. Je tu dost tma a plno lidí, a tak dlouho čekám, na záběr bez návštěvníků. Protože je stále zataženo a mží, rozhodli jsme, že pojedeme přes noc až do kempu u ?ingvelliru. Cestou jsme se ještě stavili u jednoho z nejkrásnějších islandských vodopádů - Godafossu, čili vodopád Bohů.

Kategorie a štítky

Nastavení